Delší dobu teď nebylo co přidávat, protože jsem nic nefotila – nebyl na nic čas. Když jsme měli po dlouhé době sobotu volnou a vypravili se na procházku za město, foťák jsem logicky brala s sebou.

Nebe bylo ale ocelově šedé a slunce ani „nevystrčilo nos“. No, alespoň jsem se trochu pocvičila na šípcích a listech. Černobílá fotka krajiny s komínem se k těm dvěma barevným moc nehodí, ale co nadělám, pro mě dokonale vystihuje to, jak na mě ten den působil. Přes výraznou rudou barvu šípků a zlatavost listí na stromech i pod nimi to byl šedý den.