Když se řekne duben, napadne mě aprílové počasí. Chvíli svítí slunce a má obrovskou sílu, za pár minut leje jako z konve, aby na vás nezůstala nit suchá. Může i prudce sněžit nebo naopak jen něžně mrholit. Lehký vánek se mění v poryv větru a vítr bere různý směr, aby najednou bylo zas bezvětří. A denní teplota? Cokoli od nuly do pětadvaceti – celkem velký rozptyl. V dubnu je (co se počasí týče) možné ledaco a mění se to neskutečně rychle. Tohle pro mě ztělesňují Pucker Socks by General Hogbuffer. Mozaikový vzor mění směr proužků i jejich barvy. Tyhle ponožky jsou samá změna.

Základem bylo vybrat příze, které se budou barevně dobře doplňovat. Upřímně, chtěla jsem se hodně přiblížit originálu, protože právě ten mi evokoval aprílové změny počasí. Takže volba padla na jednobarevnou šedou přízi a přízi s delšími přechody mezi barvami – tak jak to má autor návodu. Šedá mi symbolizuje barvu oblohy při dešti, barvy v druhé přízi další typy počasí. Třeba oranžově zlatavé a teplé slunce. Když mu nastavíme tvář, za zavřenýma očima víří červeně vínová. Je tu i první jarní zeleň a sytě modrá jasná obloha… Každá z páru ponožek je jiná. Chvíli jsem řešila, jak zajistit, aby ponožky vyšly stejně, ale… však by to nebylo dubnové – dubnové dny jsou také každý jiný a přesto k sobě patří. Než si ponožky obléknete na nohu, vypadají díky povaze mozaikového vzoru pomačkaně, možná nevypadají extra přitažlivě, ale na nohou opravdu vyniknou. Tak jako v dubnu možná váháte, jestli jít ven, když je počasí tak nestálé, ale když se nakonec vypravíte na výlet, je to po té zimě moc prima.

Na těchhle ponožkách jsem se naučila dvě techniky. Za prvé Joggless Stripes. Přechod mezi proužky vypadá s touto technikou opravdu mnohem lépe. A za druhé jsem podle tohoto návodu prvně pletla gusset, který je položený vespodu na chodidle, tj. nesměřuje standardně od kotníku ke špičce ale jakoby z vnějšku pat ke středu chodidla a tvoří dole na chodidle v oblasti paty jakýsi diamantový tvar:

Další novinkou pro mě bylo, že k Jawollu (šedá vlna) výrobce dává 5g tenší vlny na špulce – člověk ji najde uvnitř klubka. Píšou, že je to reinforcement yarn, tedy vlna pro vyztužení. Použila jsem ji na patách a taky na špičkách. Prostě jsem k používané přízi přidala i tu tenší ze špulky a pletla dvěma nitěmi. Pocit to byl divný, najednou člověk drží v ruce cca 1,5 krát to co na zbytku ponožek a i pletenina byla nezvykle hustá, protože jsem pletla stále na stejných jehlicích. Ale myslím, že to splnilo účel. Více odíraná místa jsou silnější a zároveň hustěji pletená. Při nošení to ale člověk nevnímá, i do bot se s tím všude vejdu, takže dobrá vychytávka.

• Příze: Lang Yarns Jawoll 05 (šedá), Scheepjes Invicta 959 (barevná)
• Velikost: S
• Jehlice: 2,5 mm kruhové Drops Knit Pro
• Vzorek: 32 ok x 42 řad = 10×10 cm hladkým žerzejem
• Konstrukce: Cuff-down, Flap heel
• Spotřeba: Jawoll cca 48 g = cca 202 m a 1 špulka (5g) reinforcement yarn, Invicta (hrubý odhad) cca 30 g = cca 130 m

Tyhle ponožky jsem fotila na jedné stavbě, kde se předělával mostek. Nedaleko byla složená hromada šedých kamenů na písečném podkladu. Kameny jsou hrubé, neopracované, místy s hlínou – a také šedé jako ta šedá zatažená obloha. Hrany ostré jako blesky… Největší výzvou tohoto focení bylo vůbec se při focení oblečených ponožek na tu hromadu kamení posadit tak, aby člověk chvíli vydržel a byl schopen u toho stisknout spoušť. Pár pozic jsem u toho vyzkoušela. Tentokrát žádné problémy se světlem – bylo k večeru a světlo bylo vcelku měkké.