V půlce dubna jsem se ocitla s foťákem opět na Vyšehradě… a musím přiznat, že bylo pro mě dost těžké tam zas fotit. Měla jsem sklon fotit tytéž věci co posledně. Ale na co stejné fotky? Takže bylo třeba něco změnit. Světlo? – těžko, slunce nespolupracovalo. Vyzkoušet novou techniku? – neměla jsem rozmyšleno. Nezbylo než najít něco, co jsem posledně nefotila.
Nakonec to byly obličeje vytesané na průčelí chrámu sv. Petra a Pavla. Ne že by se mi nějak extra líbily – některé se mi nelíbí vůbec. Ale v každém případě na nich něco je. Zneklidňují. Alespoň mě. Co vás?
Fotky jsou hezké. Jen si dovolím malé náměty na vylepšení. Myslím, že atmosféru by ještě umocnilo, kdyby byla kompozice volena tak, že tam, kam se sochy dívají, by bylo necháno místo. Toto pravidlo se užívá hodně u portrétů a dotváří „příběh“ fotografie. Další věc se týká černobílé. Vypadá to, že jsi fotila na černobílé nastavení přímo z foťáku..? Pokud ano, není to úplně vhodné. Převod do černobílé není úplně šťastný. Nejlépe je to převádět v pc…Přeji mnoho úspěchů ve fotografii 🙂
Jani, děkuju za koment i za návrhy na vylepšení. Výřez na plocho byl první, co jsem zkoušela, a bohužel se mi nelíbil. V okolí těch obličejů je obvykle další výzdoba (průčelí je velmi bohaté), kterou výřez na plocho neeliminuje a ta pak působí na fotce podle mě rušivě, protože odvádí pozornost od toho, co jsem chtěla, aby bylo hlavní – tedy ty obličeje. Proto jsem nakonec zvolila výřez na svislo, který mi přišel jako menší zlo a navíc mi trochu evokuje formát fotky na občanku a tím i civilní portrét, či jak to nazvat. Převod do čb byl až v pc. Zvolila jsem ho proto, že obličeje v barvě nepůsobily jako celek. Některé byly více omšelé než jiné… Jedna socha byla jakoby zarostlá mechem, jiná krásně pískově žlutá, další začernalá a poškozená. Čb z těch obličejů dělá vizuálně jednu sérii, stírá barevné rozdíly. To byly důvody, které mě vedly k těmto volbám. V každém případě velké díky! Přimělas mě se zamyslet hned dvakrát – jednou nad těmi volbami (obvykle si to takhle nezdůvodňuju, jen dělám věci „jak je cítím“ – a hele, ona je za tím nějaká myšlenka), podruhé nad tím, jestli by se nedalo přece jen udělat něco lépe. Napadlo mě totiž, že možná by celá série lépe vypadala v sépiové, to mě ale původně nenapadlo vyzkoušet.
černobílá je supr, dá vyniknout struktuře kamenu, jen samotný převod do černobílé by chtěl vylepšit. Přidala bych trochu kontrastu a malinko ztmavit…Je tam jakoby málo černé – blbě řečeno
Ano, máš pravdu, větší kontrast by to chtělo. Jenže když není světlo, tak si ho člověk nenapíská. 🙁 A v počítači ho vytvořit neumím. Ztmavení samotné pak mnoho neřeší – fotka je jen tmavší, ale kontrast stále chybí.